Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Derivační morfologie češtiny na základě rozsáhlých korpusových dat
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této práce je zkoumání slovotvorby v českém jazyce. Hlavním cílem je vytvořit modul získávající derivace z dat elektronického Slovníku spisovné češtiny. Tato problematika byla vyřešena sestrojením tříúrovňového zpracování vycházejícího z dat slovníku. První úrovní je získání derivací z definic lemmat, druhým krokem je seskupení základních tvarů podle jejich podobností a třetí fází je ohodnocení získaných derivačních dvojic značkou derivační třídy, do které spadají. Zpracováním se podařilo získat více než 4 500 nových slov a ohodnotit nad 20 000 derivačních vazeb. Modul se stal plnohodnotnou součástí Morfologického analyzátoru Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením systému pro automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb. Pro tento účel byl systém navržen tak, aby z~elektronických slovníkových dat získával derivační vazby a jejich rozborem z nich vytvářel slovotvorné modely. Na základě těchto znalostí je poté možné začleňovat nezařazená slova do stávajících hnízd, utvořených ze získaných vazeb, a jejich modelů, případně vytvářet nové. Čtenář bude postupně seznámen s důvody, které vedou k neustálé proměně či rozšiřování slovní zásoby, budou vysvětleny způsoby, jakými se odvozují slova v českém jazyce, a jak lze získat informace o změnách slov, vzniklých během derivačního procesu. Tento systém navazuje a rozšiřuje výzkum oblasti derivační morfologie v projektu morfologický analyzátor Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Podmínky změn relokačního chování u kompetičně dominantního koprofágního brouka \kur{Heliocopris japetus}
PAWLIK, Jakub
Byly zkoumány podmínky změn relokačního chování u kompetičně dominantního koprofágního brouka Heliocopris japetus (Scarabaeidae: Scarabaeinae). Testován byl vliv vnitrodruhové kompetice, tvrdosti půdy a měsíce pozorování.
Základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologie
PITZMOS, Jiří
Bakalářská práce se zabývá základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologií. Cílem této práce je zjistit ekonomickou náročnost uzavřeného intenzivního chovu středního plemene holuba a vyhodnotit faktory ovlivňující rentabilitu. Součástí zkoumání je chovatelský pokus, ve kterém jsou sledovány užitkové a produkční parametry jako je četnost hnízdění, líhnivost, denní přírůstky holoubat, výtěžnost ve vztahu k příjmu potravy a etologické sledování.
Nesting behaviour and population genetics of solitary bees (Hymenoptera: Anthophila)
Černá, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Paxton, Robert J. (oponent)
Souhrn Moje disertační práce je zaměřena na studium hnízdního chování a populační genetiky samotářských včel. Tato dvě témata, ačkoli zdánlivě nesouvisející, přinášejí mnoho nových informací a tak napomáhají lépe porozumět biologii samotářských včel, která je stále nedostatečně známá. Ačkoli samotářské chování představuje původní stav, z něhož se vyvinula všechna vyšší společenská uspořádání, jeho role není dosud plně doceněná. Vnitrodruhový kleptoparazitismus, který představuje alternativní a fakultativní hnízdní strategii včel, je navíc pravděpodobným předchůdcem obligátního kleptoparazitismu. Ačkoli je obligátní kleptoparazitismus u samotářských včel velice častý, informace o četnosti a výskytu vnitrodruhového kleptoparazitismu jsou poměrně vzácné. My jsme studovali hnízdní chování samotářských včel za účelem podchycení vzorců chování, které by mohly sloužit jako preadaptace pro společenské či kleptoparazitické chování, a dále jsme se snažili odhalit přítomnost vnitrodruhového kleptoparazitismu u samotářských včel. Pro studium jsme si vybrali čtyři modelové druhy: Andrena vaga (Andrenidae), Anthophora plumipes (Apidae), Colletes cunnicularius (Colletidae) and Osmia rufa (Megachilidae). Popsali jsme hnízdní chování druhu Andrena vaga a ukázali jsme, že ačkoli je toto chování individuálně variabilní, je...
Automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením systému pro automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb. Pro tento účel byl systém navržen tak, aby z~elektronických slovníkových dat získával derivační vazby a jejich rozborem z nich vytvářel slovotvorné modely. Na základě těchto znalostí je poté možné začleňovat nezařazená slova do stávajících hnízd, utvořených ze získaných vazeb, a jejich modelů, případně vytvářet nové. Čtenář bude postupně seznámen s důvody, které vedou k neustálé proměně či rozšiřování slovní zásoby, budou vysvětleny způsoby, jakými se odvozují slova v českém jazyce, a jak lze získat informace o změnách slov, vzniklých během derivačního procesu. Tento systém navazuje a rozšiřuje výzkum oblasti derivační morfologie v projektu morfologický analyzátor Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Derivační morfologie češtiny na základě rozsáhlých korpusových dat
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této práce je zkoumání slovotvorby v českém jazyce. Hlavním cílem je vytvořit modul získávající derivace z dat elektronického Slovníku spisovné češtiny. Tato problematika byla vyřešena sestrojením tříúrovňového zpracování vycházejícího z dat slovníku. První úrovní je získání derivací z definic lemmat, druhým krokem je seskupení základních tvarů podle jejich podobností a třetí fází je ohodnocení získaných derivačních dvojic značkou derivační třídy, do které spadají. Zpracováním se podařilo získat více než 4 500 nových slov a ohodnotit nad 20 000 derivačních vazeb. Modul se stal plnohodnotnou součástí Morfologického analyzátoru Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Nesting behaviour and population genetics of solitary bees (Hymenoptera: Anthophila)
Černá, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Paxton, Robert J. (oponent)
Souhrn Moje disertační práce je zaměřena na studium hnízdního chování a populační genetiky samotářských včel. Tato dvě témata, ačkoli zdánlivě nesouvisející, přinášejí mnoho nových informací a tak napomáhají lépe porozumět biologii samotářských včel, která je stále nedostatečně známá. Ačkoli samotářské chování představuje původní stav, z něhož se vyvinula všechna vyšší společenská uspořádání, jeho role není dosud plně doceněná. Vnitrodruhový kleptoparazitismus, který představuje alternativní a fakultativní hnízdní strategii včel, je navíc pravděpodobným předchůdcem obligátního kleptoparazitismu. Ačkoli je obligátní kleptoparazitismus u samotářských včel velice častý, informace o četnosti a výskytu vnitrodruhového kleptoparazitismu jsou poměrně vzácné. My jsme studovali hnízdní chování samotářských včel za účelem podchycení vzorců chování, které by mohly sloužit jako preadaptace pro společenské či kleptoparazitické chování, a dále jsme se snažili odhalit přítomnost vnitrodruhového kleptoparazitismu u samotářských včel. Pro studium jsme si vybrali čtyři modelové druhy: Andrena vaga (Andrenidae), Anthophora plumipes (Apidae), Colletes cunnicularius (Colletidae) and Osmia rufa (Megachilidae). Popsali jsme hnízdní chování druhu Andrena vaga a ukázali jsme, že ačkoli je toto chování individuálně variabilní, je...
Zhodnocení chovu ptáků z řádu zoborožci (Bucerotiformes) ve vybraných zoologických zahradách České republiky
ZÁHOROVÁ, Lucie
Zoborožci jsou v posledních letech často chovanými druhy ptáků v podmínkách zoologických zahrad nejen v zahraničí, ale také v České republice. Tito ptáci, které nejvíce charakterizuje velký zahnutý zobák s přilbicí, hrají v přírodě důležitou ekologickou roli "lesních farmářů". Jejich populace však v přírodě ubývají. Zoborožci čelí úbytku přirozeného prostředí a potravy, jsou loveni pro maso a pro obchod. Přestože se dnes daří v lidské péči některé druhy odchovávat relativně běžně, zkušenosti s odchovy nejsou velké. Specifika biologie hnízdění společně se složitými sociálními vazbami navíc zoborožce řadí mezi chované druhy s nižší reprodukční úspěšností. A proto správně zvládnutá technika chovu, vycházející ze znalosti biologie a ekologie druhu, je pro úspěšný chov a rozmnožování zásadní. Zoologické zahrady se tak díky své práci mohou zasadit o ochranu tohoto druhu. Tato práce popisuje podmínky a výsledky chovu zoborožců v zoologických zahradách v Liberci, Dvoře Králové nad Labem a v zoo Zlín Lešná s cílem stanovit hlavní faktory ovlivňující hnízdění zoborožců v podmínkách lidské péče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.